Andrew Smith - Kukuřičný město

Zápisky z konce světa

Stalo se vám někdy, že vás s knihou spojila jedna velká náhoda? Mně ano a jsem za to moc ráda. Jednoho dne mě poprosila kamarádka, abych jí při cestě do knihkupectví koupila jednu urban fantasy, a já tím pádem zavítala do oddělení, kam jinak vůbec nechodím. Hledala jsem požadovanou věc pro kamarádku a najednou jsem pohledem zavadila o něco, co upoutalo mou pozornost. Na jedné z polic pololežela/polostála černá knížka s velkou kudlankou na obálce, která byla obrácená čelem směrem do obchodu. Na jediném výtisku ulpívala tenká vrstvička prachu a osaměle se krčil mezi knihami o upírech řádících v temných ulicích velkoměst. Nedalo mi to, vzala jsem ho do rukou a začetla se do anotace. A po chvilce zkoumání jsem usoudila, že Kukuřičný město absolutně není můj žánr, ale i tak ho prostě musím mít. Znělo to totiž tak šíleně, až se mi to zdálo vlastně dokonalé. 

Šestnáctiletý Austin žije v rámci možností normální život v jednom zapadlém americkém městečku. Navštěvuje luteránskou akademii, volný čas tráví poflakováním se s nejlepším kamarádem Robbym a svou holkou Shann. Mezi jeho jediné povinnosti patří nenechat se vyhodit ze školy, venčit psa a občas se ukázat na brigádě v místní zastavárně. A až na to, že je posedlý zaznamenáváním událostí a je hodně přemýšlivý, na něm není nic speciálního. Jenže... Pak se jednoho večera ocitnou s Robbym v nesprávný čas na nesprávném místě a jakýmsi zvráceným řízením osudu se stanou spouštěčem konce světa. Austin postupně odhaluje všechny více či méně neuvěřitelné souvislosti blížícího se vyhlazení lidstva armádou sexem posedlých kudlanek a hledá způsob, jak to všechno zastavit. Což není samozřejmě nic jednoduchého. A aby toho nebylo málo, po jednom drobném "experimentu" s Robbym si Austin uvědomí, že sice hrozně moc miluje Shann, ale část jeho srdce pomalu, ale jistě začíná patřit někomu jinému...

Taky vám někdy při pokusu o zhodnocení knihy pořád zní v hlavě jedno slovo? Já si prostě nemůžu pomoct. Stejně jako u Muffinu a čaje jsem musela použít přídavné jméno "ňuňatý", tady se nemůžu zbavit slova "žrádýlko". Protože tenhle příběh byl prostě žrádýlko, nedá se svítit. :)) Vůbec jsem nevěděla, co mám od Kukuřičnýho města čekat, a asi to tak bylo nejlepší, protože jsem si celou tu bláznivou jízdu o to víc užila. Musím souhlasit s textem na obálce, kde se píše, že je to, jako by autora Andrewa Smithe posedl duch Kurta Vonneguta (jednoho z mých nejoblíbenějších spisovatelů). A já bych ještě dodala, že Austin jako by z oka vypadl Nicku Twispovi z kultovní série Mládí v hajzlu od C. D. Paynea, která mezi mými vrstevníky kolovala, když jsem byla na střední škole, navzájem jsme si ji půjčovali s posvátnou úctou a kdo ji nečetl, byl prostě loser. Austin a Nick mají mnoho společného, třeba hormony poblázněné myšlení, peprnou mluvu nebo nadpůměrnou inteligenci, ale Austin je ve svém údělu, ke kterému na rozdíl od Twispa přišel téměř jako slepý k houslím, tak nějak sympatičtější. Určitě si ho oblíbíte, stejně jako Robbyho, který je prostě zlatíčko. 

Příběh nemůže být jiný než totálně šílený. A mně se ta šílenost líbila. Asi jsem měla zrovna tu správnou náladu, každopádně jsem celou dobu četla s otevřenou pusou a užívala jsem si každý zvrat, každou novou bláznivou zmínku o čemkoliv, zkrátka jsem si na knížce ujížděla od první do poslední strany. Obdivuju autorovu fantazii, se kterou vůbec dokázal něco takového vymyslet. Celá zápletka je pečlivě promyšlená a neobjevila jsem v ní nějakou větší nesrovnalost. Na konci nestačíte zírat, jak do sebe všechno zapadne jako dílky puzzle. Nicméně k něčemu se přiznám - konec světa a vše s ním spojené, to je samozřejmě věc, která si zaslouží pozornost. Avšak mě nejvíc zajímalo Austinovo soukromé dilema, pro něž vlastně neexistuje správné řešení. A prostě jsem to přála Austinovi s Robbym. Nedá se nic dělat, ti dva jsou spolu tak skvělí, že jsem se těšila na každou společnou scénu a moc jim držela palce. (Promiň, Shann, nic proti tobě.)

Kniha je psaná v ich formě a přesně zachycuje všechny Austinovy myšlenky, kterých rozhodně není málo, což ústí v poměrně složitou výstavbu textu. Austin se neustále ve svých "zápiscích" vrací do minulosti, pak skáče zase do budoucnosti a současné události rozebírá do docela velkých podrobností. Zmiňuje také spoustu jmen a míst a hodně opakuje některé věty či informace. A někdy to čtenáře až zahltí. Jestli nechcete být zmatení, musíte být pořád ve střehu a spoustu si toho pamatovat, pokud jen na chvíli polevíte nebo na pár dní přestanete číst, budete pak muset listovat zpět, abyste si připomněli třeba, kdože byl ten Felek. To mě místy, uznávám, trochu štvalo a rozhodně to zrovna nezvyšuje čtivost knihy. Nicméně je na každém, jak se s tím popasuje. Já jsem to nějak zvládla a určitě to stálo za to. Slibuju, že toho, kdo to hned nevzdá, čeká sladká odměna. Příběh je povětšinou vtipný, nic jiného se snad ani nedalo čekat. Hodněkrát jsem se od srdce zasmála a některé hlášky jsem měla chuť si podtrhnout. Ale ještě víc se mi snad líbily chvíle, kdy Austin zvážněl a bez varování přišla pasáž, která mě natolik dojala, že jsem měla slzy na krajíčku. Protože humor jsem očekávala, ale to, že budu zároveň i smutná a přijdou kapitoly, které se mě hluboce dotknou, to bylo pro mě velké překvapení. A tyhle náhlé přeskoky mezi šílenou hlavní dějovou linkou a hlubokými úvahami nebo silnými vzpomínkami jsou asi to, co se mi nakonec líbilo úplně nejvíc.

Upřímně moc nechápu relativně nízké hodnocení knihy. Na databázi knih získalo Kukuřičný město 77 % a na goodreads se stěží přehouplo přes 3,5 hvězdičky. A já tomu úplně nerozumím... Je tolik naprosto... průměrných příběhů, které získávají kolem 85 %, ani se vlastně nemusí snažit. Kukuřičný město je originální, s unikátní zápletkou, dokáže vyvolat emoce a přináší sympatické hrdiny. Není to asi oddechovka, kterou přečtete za jeden večer, ale všechny knihy takové být nemůžou a ani bychom to snad nechtěli. Já jsem si tuhle knížku zamilovala a přála bych jí mnohem více kladných ohlasů. No, nezbývá mi než doufat, že jsem vás třeba touhle recenzí navnadila a dáte kudlančí armádě a Austinovi i jeho přátelům šanci, jakou si určitě zaslouží. :) Pokud jste knihu četli, nebo se na to chystáte, určitě mi dejte vědět v komentářích. :)

Hodnocení: 91 %

Playlist
Weezer - King of the World
Hozier - Take Me to Church
Radiohead - Talk Show Host
Underworld - Born Slippy
Pixies - Where Is My Mind
The Neighbourhood - Flawless
Lana Del Rey - Born To Die
Mika - Last Party

Info:
Originál:

Grasshopper Jungle

Žánr:
Sci-fi, Fantasy, Young Adult
Vydáno:, Host
Počet stran:352

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Karel Kovy Kovář - Ovšem

Theo Addair - Muffin a čaj