Jasmine Warga - Moje srdce a jiné černé díry

Existuje něco jako přijatelný důvod pro sebevraždu?

Aysel chce umřít. Proč? Připadá jí to prostě jako nejlepší řešení. Ne. Jako jediné možné řešení. Jediná logická reakce na všechno, co se stalo poté, co její otec udělal věc, která se nedá odpustit. Šestnáctiletá dívka chce uniknout svému stigmatu, odmítavým pohledům lidí ve svém okolí, neustále se zvětšující propasti mezi ní a zbytkem rodiny a především černému slimákovi, jenž žije v jejím nitru, požírá všechny hezké pocity a mohl by způsobit, že by jednou provedla něco podobného jako otec.

Rozhodne se tedy spáchat sebevraždu. Jenže nemá odvahu jít do toho sama, a tak si najde na webové stránce Přechod na druhou stranu parťáka. Druhým do páru se stává o rok starší Roman žijící jen 15 minut od Ayselina rodného městečka. Roman se nemůže pro změnu vyrovnat s tím, že nepřímo zavinil smrt své mladší sestry. Ti dva si padnou do oka a pomalu začnou plánovat detaily svého velkého dne. Jenže... Čím víc času spolu tráví, tím víc zjišťují, že si rozumějí, dovedou si naslouchat, chápou se... Souzní. Zapadají do sebe jako dva dílky puzzle. Kdyby žili v nějakém jiném vesmíru, byli by pro sebe jako stvořeni. A Aysel si nevyhnutelně začne pokládat otázky. Co si s tím počít? A co chtít víc? Společně umřít, nebo společně začít znovu žít?

Moje srdce a jiné černé díry, knihu, která v originále vyšla v únoru 2015, jsem si pořídila už před rokem, ale bůh ví proč jsem četbu doteď odkládala. Shame on me! Tahle kniha je totiž skvělá. Možná víc než to. Společně s Dám ti slunce od Jandy Nelson je to ta nejlepší kniha, jakou jsem si v roce 2017 přečetla. Od první do poslední stránky mi bušilo srdce jako o závod a tak strašně moc jsem se o Aysel i Romana bála a nevěděla jsem, jestli mám křičet, brečet, modlit se, nebo se usmívat nad tím, jak dokážou být oba i přes svůj úděl neuvěřitelně roztomilí.

Moc se mi líbil autorčin styl. Není příliš jednoduchý, ale ani příliš složitý. Kniha se četla úplně sama. Co se týče postav, Aysel jsem si velice oblíbila, přirostla mi k srdci především díky svému uvažování a také svou inteligencí. Sama autorka, než se vrhla na spisovatelskou dráhu, působila několik let jako učitelka přírodních věd a myslím, že do Aysel, milovnice fyziky, otiskla mnoho ze sebe. A především - já sama jsem se hodněkrát v Ayseliných myšlenkách našla. Roman byl zase tím nejlepším, jakým může křehký, zlomený sedmnáctiletý kluk být. Byl skvěle vykreslený, dovedla jsem si ho živě představit a tak trochu se do něj sama zamilovala. :) Také rodiny obou hlavních protagonistů jsou zajímavé a ráda bych se o nich dozvěděla ještě něco víc. S tím souvisí jedna jediná věc, kterou bych příběhu trošičku vytkla. O JISTÝCH členech rodiny bychom se možná měli dočíst trochu víc, rozhodně by to nebylo na škodu. Ale mileráda jednu drobnou chybičku odpustím. :)   

Tahle brožovaná knížka s nenápadnou obálkou skrývá výtečnou emoční smršť, která vás vtáhne do černé díry, ze které se vám už nikdy nebude chtít vylézt. Vřele ji doporučuji naprosto všem.

Hodnocení: 95 %

Playlist: Twenty One Pilots - Polarize

              Twenty One Pilots - heavydirtysoul

              Lykke Li - Until We Bleed

              Mazzy Star - Fade Into You

              Kodaline - All I Want